Historie městské hromadné dopravy v Praze

• nosítka - nejstarší druh dopravy - pro šlechtu, ostatní pěšky
  • 1712 - 26 nájemních nosítek na pěti stanovištích (provozovatel Jan Ferdinand Xaver Fachner, od r. 1748 jeho bratr)
  • nosítkář = "běhoun", nosítka = "talavašky"
• fiakr - čtyřkolový povoz s kvalitní výbavou tažený párem koní
  • první fiakr v Paříži stával před domem s obrázkem sv. Fiacria (odtud název)
  • fiakr - česky "rychlokočár" - polootevřený "faethon", uzavřený "landauer"
  • fiakristé - oblečeni dle poslední módy, lakýrky, tvrdý klobouk nebo cylindr, jelenicové rukavice; oslovovali se přezdívkami
  • 1789 - první povolení k prozovu - Klement Weithofer
  • 1796 - v provozu 70 fiakrů, 1827 již 134
• drožka - skromnější povoz s vozkou tažený jedním koněm, levnější - od r. 1856
• 1829 - omnibusy - z lat. "povoz pro všechny"
  • povozník Jakub Chocenský - provoz Staré Město - Malá Strana pro nezájem veřejnosti pouze jeden rok
  • 1842, 1862 - Karlín - Smíchov
  • 1870 - Karlín - Malá Strana
  • od r. 1873 konkurence - denně celkem 360 spojů
• 1883 - konec provozu omnibusů - jen ještě krátce 1891 při výstavě a 1890 jako náhr. doprava po povodních
• 1875 - koněspřežná tramvaj
  • nápad Bernard Kollmana a Zdeńka hraběte Kinského, ale finanční nesnáze -> provozuje Belgičan Eduard Otlet
  • kolejnice = dřevěné trámy s železnými pásy na příčných pražcích
  • * 23. září 1875 - zahájení provozu koňky (od tohoto data počítáme vznik MHD v Praze) - Karlín (vozovna)-Poříčí-Příkopy-staveniště Nár. divadla
  • délka trati 3,4 km, v provozu 6:30-22:00 v intervalu 7 minut
  • 10 staších vozů ze zahraničí
  • 1876 - prodloužení - Karlín-Smíchov (kromě řetězového mostu císaře Františka, dnes Legií, tam pěšky)
  • od r. 1883 - další úseky v provozu - Jindřišská, Vodičkova, Palackého most; ND-Karlův most-Malostr. nám.; Starom. nám.-Celetná-Hybernská-Žižkov; Nám. Republiky(Josefské)-Holešovice-Stromovka
  • délka sítě 19 km, provoz 6:00-22:00, cestovní rychlost 8 km/h, 6 linek, 100 vozů, 400 koní
• 1890 - František Křižík - pro Všeobecnou jubilejní zemskou výstavu připravuje nejen stánek, ale i elektrickou dráhu Oveneckou ulicí na Letné
  • 18. července 1891 - zahájení provozu elektrické tramvaje - trať dl. 766 m, jízda 4,5 min., po prodloužení 1,4 km
  • vozy starší dovezené za zahraničí, také z továrny Ringhoffer
  • koncese pro provoz platila jen během výstavy, dále jen v letní sezóně
  • v provozu do r. 1900 - ekonomicky ztrátové, ale důležité pro získání zkušeností s elektrickým pohonem
• 1892 - Křižík osloven radními, aby spojil el. tramvají Prahu s Libní a Vysočany (tehdejší předměstí Prahy) - v provozu od r. 1896
• 1897 - košířský starosta Matěk Hlaváček - tramvaj Smíchov-Košíře
• 1897 - vznikají Elektrické podnihy královského hlavního města Prahy - tramvaj na Vinohrady, postupně odkupují soukromé el. dráhy, od. r. 1907 mají již monopol na provoz - celkem 50 km tratí, 255 el. motorových vozů, 102 vlečných vozů
• 1905 - ukončen provoz koňky
• 1908 - první autobusy - provoz je jeden rok - Malostranské nám.-Pohořelec
• 1. republika - "zlaté období" - rozvoj dalších tramvajových tratí
  • 1927 - 100 km (památníček na Zlíchově)
  • 1938 - 133 km, 647 vozů, 22 linek
• 1925 - zahájen pravidelný provoz autobusů
• 1938 - zahájen provoz trolejbusů - Střešovice-Bořislavka-U Matěje
  • 1959 - max. rozsah trolejbus. sítě - 57 km tratí, 145 trolejbusů
• 15. října 1972 - ukončení provozu trolejbusů - poslední linka Strahov-Orionka (Vinohrady)
• 29. března 1939 - zaveden pravostranný provoz
• 1946 - po znárodnění byl z dopravní části El. podniků vytvořen Dopravního podnik hl. m. Prahy
• období po 2. svět. válce - pomalý rozvoj sítě
• 1952 - dodán moderní velkoprostorový čtyřnápravový vůz typu T1 (výrobce ČKD Tatra Smíchov) - převratná novinka
• 1962 - vůz typu T3 - "legendární", v provozu dodnes v mnoha městech světa, rekordní počet vyrobených kusů - asi 14000 (!)
• 1965 - vozový park - 973 motorových a 542 vlečných vozů (z toho 530 typu T1/T3)
• 60. léta - kritický stav v pražské dopravě, problémy s kapacitou; prudký rozvoj autobusové sítě daný bytovou výstavbou
• 1966 - zahájení stavby podpovrchové tramvaje - později přehodnoceno - stavba metra
• * 9. května 1974 - zahájení provozu pražského metra - linka I.C Sokolovská(Florenc)-Kačerov
• v 70. a 80. letech 20. stol. rušení některých tram. tratí v souvislosti se stavbou metra
• 1993 - otevřeno Muzeum MHD (vozovna Střešovice)
• dnešní tramvajová síť 136 km tratí, metra 59,4 km (r. 2009)