Historie městské hromadné dopravy v Praze

- nosítka - nejstarší druh dopravy - pro šlechtu, ostatní pěšky
	- 1712 - 26 nájemních nosítek na pěti stanovištích (prov. Jan Ferdinand Xaver Fachner, od r. 1748 jeho bratr)
	- nosítkář = "běhoun", nosítka = "talavašky"
- fiakr - čtyřkolový povoz s kvalitní výbavou tažený párem koní
	- první fiakr v Paříži stával před domem s obrázkem sv. Fiacria (odtud název)
	- fiakr - česky "rychlokočár" - polootevřený "faethon", uzavřený "landauer"
	- fiakristé - oblečeni dle poslední módy, lakýrky, tvrdý klobouk nebo cylindr, jelenicové rukavice; oslovovali se přezdívkami
	- 1789 - první povolení k prozovu - Klement Weithofer
	- 1796 - v provozu 70 fiakrů, 1827 již 134
- drožka - skromnější povoz s vozkou tažený jedním koněm, levnější - od r. 1856

- 1829 - omnibusy - z lat. "povoz pro všechny"
	- povozník Jakub Chocenský - provoz Staré Město - Malá Strana pro nezájem veřejnosti pouze jeden rok
		- 1842, 1862 - Karlín - Smíchov
		- 1870 - Karlín - Malá Strana
	- od r. 1873 konkurence - denně celkem 360 spojů
- 1883 - konec provozu omnibusů, jen ještě krátce 1891 při výstavě a 1890 jako náhr. doprava po povodních

- 1875 - koněspřežná tramvaj
	- nápad Bernard Kollmana a Zdeńka hraběte Kinského, ale finanční nesnáze -> provozuje Belgičan Eduard Otlet

	- kolejnice = dřevěné trámy s železnými pásy na příčných pražcích
	- * 23. září 1875 - zahájení provozu (od tohoto data počítáme vznik MHD v Praze) - Karlín (vozovna)-Poříčí-Příkopy-staveniště Nár. divadla
	- délka trati 3,4 km, v provozu 6:30-22:00 v intervalu 7 minut
	- 10 staších vozů ze zahraničí
	- 1876 - prodloužení - Karlín-Smíchov (kromě řetězového mostu císaře Františka, dnes Legií, tam pěšky)
	- od r. 1883 - další úseky v provozu - Jindřišská, Vodičkova, Palackého most; ND-Karlův most-Malostr. nám.; Starom. nám.-Celetná-Hybernská-Žižkov; Nám. Republiky(Josefské)-Holešovice-Stromovka
	- délka sítě 19 km, provoz 6:00-22:00, cestovní rychlost 8 km/h, 6 linek, 100 vozů, 400 koní

- 1890 - František Křižík - pro Všeobecnou jubilejní zemskou výstavu připravuje nejen stánek, ale i elektrickou dráhu Oveneckou ulicí na Letné
		- 18. července 1891 - zahájení provozu - trať dl. 766 m, jízda 4,5 min., po prodloužení 1,4 km
		- vozy starší dovezené za zahraničí, také z továrny Ringhoffer
		- koncese pro provoz platila jen během výstavy, dále jen v letní sezóně
		- v provozu do r. 1900 - ekonomicky ztrátové, ale důležité pro získání zkušeností s elektrickým pohonem

- 1892 - Křižík osloven radními, aby spojil el. tramvají Prahu s Libní a Vysočany (tehdejší předměstí Prahy) - v provozu od r. 1896

- 1897 - košířský starosta Matěk Hlaváček - tramvaj Smíchov-Košíře
- 1897 - tramvaj na Vinohrady

- vznikají Elektrické podnihy královského hlavního města Prahy - postupně odkupují el. dráhy, od. r. 1907 mají již monopol na provoz - celkem 50 km tratí, 255 el. motorových vozů, 102 vlečných vozů 

- 1905 - ukončen provoz koňky

- 1908 - první autobusy - provoz je jeden rok - Malostranské nám.-Pohořelec

- 1. republika - "zlaté období" - rozvoj dalších tramvajových tratí 	- 1927 - 100 km (památníček na Zlíchově)
									- 1938 - 133 km, 647 vozů, 22 linek

- 1925 - zahájen provoz autobusů

- 1938 - zahájen provoz trolejbusů - Střešovice-Bořislavka-U Matěje
	- 1959 - max. rozsah trolejbus. sítě - 57 km tratí, 145 trolejbusů
- 15. října 1972 - ukončení provozu trolejbusů - poslední linka Strahov-Orionka (Vinohrady)

- 29. března 1939 - zaveden pravostranný provoz

- 1946 - vznik Dopravního podniku
- po válce - pomalý rozvoj sítě
- 1952 - dodán moderní vůz typu T1 (ČKD Tatra Smíchov)
- 1962 - vůz typu T3 - velmi úspěšný, v provozu dodnes v mnoha městech světa, rekordní počet vyrobených kusů cca 13000 (!)
- 1965 - vozový park - 973 motorových a 542 vlečných vozů (z toho 530 typu T1/T3)
- 60. léta - kritický stav v pražské dopravě, problémy s kapacitou
		- prudký rozvoj autobusové sítě daný bytovou výstavbou

- 1966 - zahájení stavby podpovrchové tramvaje - později přehodnoceno - stavba metra
- * 9. května 1974 - zahájení provozu pražského metra - linka I.C Sokolovská(Florenc)-Kačerov

- rušení některých tram. tratí v souvislosti se stavbou metra

- 1993 - otevřeno Muzeum MHD (vozovna Střešovice)
- dnešní tram síť. 136 km tratí